a.preussische-allgemeine.de/nachrichten/artikel/das-finanzmonstrum-wankt
Již měsíce bijí experti na poplach před temnoucími mraky nad světovým hospodářstvím. Čínská průmyslová produkce pomalu klesá a světový obchod padá. Zoufalé centrální banky zkouší stále novými miliardami rozpumpovat konjunkturu.
Na druhé straně: 30 největších německých firem na německých burzách (Dax koncerny) vykazuje v letošním letním kvartále rekordní obrat. Robustní konjunktura a stoupající zisky údajně umožní v r. 2016 nárůst důchodů o 4.5% - největší růst za poslední roky.
Jak to jde všechno dohromady? Německo je ostrovem stability, jak se to už ukázalo během krize v r. 2012? Část pravdy o německé výjimečnosti spočívá v společné měně - euru. Je to však pravda, která nedává dobré vyhlídky do budoucnosti. Ekonomové z Ernst & Young spočítali, že v letním kvartálu celá polovina nárůstu německého exportu je důsledkem slabého eura. V létě 2014 stálo euro 1.25 dolaru, o rok později 1.1 dolaru. Polovina nárůstu celého exportu se realizovala do USA právě v důsledku výhodného kurzu a ne kvůli německému zázraku. Naopak export do Asie o 3% klesl.
Ve světle těchto fakt se nabízí pochybovačná otázka, jak zázračný je německý exportní zázrak. Francouzská dlouhodobá zkušenost dává Němcům možnost, aby pohlédli do své budoucnosti. Francouzi obvykle potencovali export slabým frankem. Pro nejbližší budoucnost to dává výhody, ale v jejich případě to vždy vedlo k poklesu průmyslové produkce v delší časové projekci. Výhoda rychlého exportního zisku ze slabé měny vede dlouhodobě k ztrátě konkurenceschopnosti ekonomiky.
Tedy nyní Francouzi nemohou profitovat ze slabé měny, výhody tohoto jevu vychutnávali v minulosti. Něco podobného může potkat Německo. Dlouhé roky pozorujeme pokles investic do německého hospodářství, dává to tušit, že němečtí podnikatelé upřednostňují investice do výroby v zahraničí.
Evropská centrální banka neustále pracuje na oslabování eura. Měsíc po měsíci pumpuje lehké inflační finance do evropské ekonomiky. Konsekventně klesá hodnota těchto peněz (a úrok). Střadatel má z úspor nulový efekt, firemní kredity nikdy nebyly tak levné. Levné finance znamenají, že podnikatelé nezohledňují konkurenceschopnost výrobků. Podnikatelé ztratili základní podnikatelskou vizi: kredit - výrobní efekt. Centrální banky eurozóny následují perverzní politiku Evropské centrální banky - pokles reálné ceny peněz. Experti varují před kolapsem, i v případě nízkého úroku musí mít každá investice nějaký efekt.
Vlna bankrotů se pomalu valí: četné podniky dobývající suroviny - ropu, měď, železnou rudu, nikl, nemají k bankrotu daleko. Obzvlášť slábnoucí čínská průmyslová výroba je rozbuškou tohoto procesu, který by bez levných peněz nedospěl do této úrovně. Profit lodní nákladní přepravy je na nejnižší úrovni za poslední desetiletí, známka toho, že Čína méně importuje, obzvlášť surovin. Úrok blízko nuly nutí investory, především banky, vstupovat do riskantních investic. Politika levných peněz, která měla přispět ke konjunktuře po světové finanční krizi, bude mít přesně opačný efekt. Centrální banky vytvořily monstrum levných kreditů pro pochybné investory a ohrozily hospodářskou stabilitu a finance milionů obezřetných střadatelů.
Monstrum se kymácí
Podle Hans Hackela v Preussische Allgemeine světová ekonomika opět čelí nebezpečí nové finanční bubliny v důsledku lehce dostupných kreditů. Francouzská ekonomika dlouhodobě stále slábne a podobně čínské ekonomické statistiky vykazují zpomalení, které se rychle promítne do světové obchodní výměny. Nestane se rok 2016 novým krizovým strašákem?
Již měsíce bijí experti na poplach před temnoucími mraky nad světovým hospodářstvím. Čínská průmyslová produkce pomalu klesá a světový obchod padá. Zoufalé centrální banky zkouší stále novými miliardami rozpumpovat konjunkturu.
Na druhé straně: 30 největších německých firem na německých burzách (Dax koncerny) vykazuje v letošním letním kvartále rekordní obrat. Robustní konjunktura a stoupající zisky údajně umožní v r. 2016 nárůst důchodů o 4.5% - největší růst za poslední roky.
Jak to jde všechno dohromady? Německo je ostrovem stability, jak se to už ukázalo během krize v r. 2012? Část pravdy o německé výjimečnosti spočívá v společné měně - euru. Je to však pravda, která nedává dobré vyhlídky do budoucnosti. Ekonomové z Ernst & Young spočítali, že v letním kvartálu celá polovina nárůstu německého exportu je důsledkem slabého eura. V létě 2014 stálo euro 1.25 dolaru, o rok později 1.1 dolaru. Polovina nárůstu celého exportu se realizovala do USA právě v důsledku výhodného kurzu a ne kvůli německému zázraku. Naopak export do Asie o 3% klesl.
Ve světle těchto fakt se nabízí pochybovačná otázka, jak zázračný je německý exportní zázrak. Francouzská dlouhodobá zkušenost dává Němcům možnost, aby pohlédli do své budoucnosti. Francouzi obvykle potencovali export slabým frankem. Pro nejbližší budoucnost to dává výhody, ale v jejich případě to vždy vedlo k poklesu průmyslové produkce v delší časové projekci. Výhoda rychlého exportního zisku ze slabé měny vede dlouhodobě k ztrátě konkurenceschopnosti ekonomiky.
Tedy nyní Francouzi nemohou profitovat ze slabé měny, výhody tohoto jevu vychutnávali v minulosti. Něco podobného může potkat Německo. Dlouhé roky pozorujeme pokles investic do německého hospodářství, dává to tušit, že němečtí podnikatelé upřednostňují investice do výroby v zahraničí.
Evropská centrální banka neustále pracuje na oslabování eura. Měsíc po měsíci pumpuje lehké inflační finance do evropské ekonomiky. Konsekventně klesá hodnota těchto peněz (a úrok). Střadatel má z úspor nulový efekt, firemní kredity nikdy nebyly tak levné. Levné finance znamenají, že podnikatelé nezohledňují konkurenceschopnost výrobků. Podnikatelé ztratili základní podnikatelskou vizi: kredit - výrobní efekt. Centrální banky eurozóny následují perverzní politiku Evropské centrální banky - pokles reálné ceny peněz. Experti varují před kolapsem, i v případě nízkého úroku musí mít každá investice nějaký efekt.
Vlna bankrotů se pomalu valí: četné podniky dobývající suroviny - ropu, měď, železnou rudu, nikl, nemají k bankrotu daleko. Obzvlášť slábnoucí čínská průmyslová výroba je rozbuškou tohoto procesu, který by bez levných peněz nedospěl do této úrovně. Profit lodní nákladní přepravy je na nejnižší úrovni za poslední desetiletí, známka toho, že Čína méně importuje, obzvlášť surovin. Úrok blízko nuly nutí investory, především banky, vstupovat do riskantních investic. Politika levných peněz, která měla přispět ke konjunktuře po světové finanční krizi, bude mít přesně opačný efekt. Centrální banky vytvořily monstrum levných kreditů pro pochybné investory a ohrozily hospodářskou stabilitu a finance milionů obezřetných střadatelů.
Žádné komentáře:
Okomentovat