pondělí 9. května 2016

telegraph eu

aaaatelegraph.co.uk/business/2016/05/07/never-mind-brexit-risks--to-stay-in-eu-is-a-bigger-danger/

Možná je to riskantní, ale EU je ještě riskantnější

    Žurnalista Liam Halligan v Telegraphu dospívá k závěru, že bude volit Brexit. Hrůza by přišla pokud v EU zůstaneme,  ne když ji opustíme. Žádná velká instituce Brexitu nefandí, prskal mi na party do tváře již whiskou opojený jeden známý novinář.
   CBI (svaz průmyslníků), banky a účetní firmy propagují EU.  Hlavní strategií vlády a tábora „Zůstaňme tam“ je projekt „Strach“. Zastrašit průměrného občana, nejlíp, že ztratí tisíce liber ročně, když odejdeme. Tato psychologická masáž zatím dává velmi dubiozní výsledky – stále to zesilují a tak se uvidí. 
   Propagandisté vládního projektu strachu vypouští tu a tam objasňující ideje. „Všechny velké firmy odmítají Brexit“ je jedna z nich. „Odmítnout volný pohyb lidí je netolerantní“, jiná idea ze stejné kanceláře a propagandisté přitom naznačují, že jde nejspíš o rasismus. „Skotové se odtrhnou od Spojeného království. Nikdo neví, jak  Brexit vypadá, lépe zůstat tam, kde už to známe.“ „EU vede kohorta dobře placených byrokratů, nikomu se nemusí zpovídat, kdo ví, jak by se nám pomstili.“
   Všechny tyto výroky jsou špatné nebo zpochybnitelné. Prezentují se v médiích často jako nesporná skutečnost, ale pokud jsou konfrontovány s fakty, neobstojí. Ekonomie není v dobrém stavu, stavebnictví za minulý měsíc vykázalo nejhorší propad za tříleté období. Export padá a domácí poptávka je nízká. Sektor služeb, který se podílí čtyřmi pětinami na naší ekonomii, zaznamenal nejhorší propad od roku 2013. Tyto statistiky vládní propaganda přičítá nejistotě plynoucí z Brexitu. Přitom americká ekonomika slábne, evropské banky se potácí a britský průmysl má řadu let sestupný trend. Světový obchod se celkově zpomaluje, investoři ze všech kontinentů jsou alarmováni, velké centrální banky sáhly k  indiánskému lasu, aby zmanipulovaly trh cennými papíry a používají tištěné peníze k nákupu vládního dluhu.
   Ze spousty důvodů vládne v britské ekonomii nervozita. Reální investoři mají obavy: eurozóna se rozpadne; vlažná bankovní reforma v EU, náměsíčný charakter negativní nominální úrokové míry. Nyní navíc „helikoptéra“ v Centrální evropské bance – jistá podoba s nekontrolovatelným požíváním steroidů – politickým a finančním zájmům to vyhovuje, všechno špatné v britské a evropské ekonomii svádět na Brexit.  .
   Respektuji mnohé ekonomy a politiky, kteří propagují setrvání Británie v Unii, ale je neodpustitelné, že používají rétorické polo-lži, aby zastrašili veřejnost. Studoval jsem nedávno jednu výzkumnou zprávu OECD. Vyplývá z ní, že britská i evropská ekonomie se budou vyvíjet stejným tempem jako doposud, ať už dojde nebo nedojde k Brexitu.
   A zrovna minulý týden zpráva Moody mluví o velké zranitelnosti EU a s Brexitem to nesouvisí. Evropskounijní stagnace a masová imigrace, říká se ve zprávě, dospěly do bodu, že je již jen otázkou času, kdy dojde ke kolapsu EU. Unijní směr k větší integraci nevede ke stabilitě, tolik agentura Moody.
   Řecká krize pokračuje, dluhopisy se tisknou a šíří kontaminaci v eurozóně. Italské banky ztratily během roku třetinu hodnoty, 360 miliard eur špatných půjček – ekvivalent 20% GDP. Itálie je blízko bankovnímu kolapsu a vzhledem k  velikosti tohoto státu Evropská centrální banka ji nemůže zachránit.  Vláda nás straší rizikem Brexitu, ale jaká rizika přinese setrvání v EU. Není až tak překvapující  chování velkých korporací a zpolitizovaných institucí jako je mezinárodní měnový fond a OECD. Ty samé instituce nám radí, abychom vstoupili do eurozóny, velké banky tam budou v bezpečí. Velké auditorské firmy a CBI (velký průmysl) napojeny na mezinárodní byznys propagují EU, dobře ví, že malé firmy tím  budou snáz zlikvidovány.  A velké banky ví, že jim v EU žádná skutečná reforma nehrozí a jsou příliš velké na to, aby zkrachovaly.
   Naštěstí to nejsou banky ani instituce, které budou hlasovat. Ale lid. Kontrola našich hranic? Ano, prosím, a jenom Brexit to umožní. US, Austrálie, Kanada mají imigrační kulturu, každoročně tam vstoupí omezený počet motivovaných a kvalifikovaných zájemců a veřejnost je k nim tolerantní. Politika EU otevřených hranic jde úplně opačných směrem a vyvolá nenávist všech vůči všem.
   Ovšem, nevíme kam nás Brexit povede, ale víme, kam nás vede EU. EU trpí dlouhodobou nevyléčitelnou krizí. Kohorta mimo realitu stojících nevolených byrokratů vede nefunkční Unii k výbušné vizi - k evropské politické unii. Většina Evropanů by to už nejraději zastavila, ale není jim to dovoleno – mám podezření, že pouze Spojené království to může nyní udělat.  

Žádné komentáře:

Okomentovat