pondělí 12. září 2016

kralovna frankfurt teatr

Královna Lear

Krále Leara viděl průměrný Evropan jistého věku během svého života určitě několikrát. Možná si už některé inscenace ani nepamatujeme, zasunuly se hluboko do našeho podvědomí stejně jako jiné civilizační stupně a podílí se na kultuře našeho života.
Viděli jsme kdysi dávno  strhujícího Jarveta v šílenství živlů, které Kozincev inscenoval v sibiřském pekle, Slávku Budínovou v starší dceři anebo působivého, hluboce v podvědomí spícího Leara v Kopeckého loutkového divadle ve venkovské hospodě, který se na  formování našeho já podílel určitě víc než cokoliv jiného.
   Z krále udělal belgický dramatik Tom Lanoy královnu, Frankfurter Schauspiel dramatem zahájilo sezónu. A Frankfurter Allgemeine recenzovaly velkou statí, která se povinně čte a diskutuje na středních školách v hodinách literatury. Všichni přece musí  znát krále Leara.
  Dementní královna Learová píše FAZ. Shakespeare přeložen do ekonomické války světových rozměrů. Příběh stárnoucí šéfové koncernu, která rozdělila firemní impérium mezi tři syny.  Lanoy proměnil klasický kus - z alfa-ženy udělal hlavní hrdinku dramatu, která praktikuje metody firemního řízení ve vlastní rodině. Šéfová pronikavé jazykové drastičnosti a fyzické přesvědčivosti. Podobně jako v Ifigenii, kterou zjara inscenoval mladý hvězdný režisér Ersan Montag, jsme svědky mohutného kolektivního rituálu postav na scéně.
    Svět, v kterém Lanoyova královna panuje a kde se každá slabost trestá,  dokresluje scénické uchopení Daniela Roskampa – světelné linie rastrovaných černých krabic, které v pohyblivé scéně proměňují uzavřenou prostoru v hlubokou tunelovou šachtu. V černobílé projekci Robiho Voigta padají fasády mrakodrapů na scénické plochy a akcentují hrůznou vykořeněnost těch nahoře. Elizabeth Lear po smrti manžela vede a rozmnožuje obchody, fenomenálně ji ztělesnila Josefína Plattová. Herečka oplývá magií, propůjčuje výbuchům vzteku Elizabeth bezprostřednost, dózuje něhu se sarkasmem a z téměř dvouhodinového spektáklu učiní nezapomenutelný zážitek.
   V úvodní scéně videoprojekce hereččiny panovačné, slunečními brýlemi skryté tváře, usurpuje celé pozadí scény. Na scénu nastupují v uniformních oblecích dědici firmy.
    Z důvodů globálních ekonomických turbulencí se matka-šéfová rozhodla firmu rozdělit, snížit celkové riziko a předčasně předat synům dědické podíly. Požaduje za to vyznání synovské lásky a loajality.  Nejstaršího syna ztvárnil Viktor Tremmel jako  popudlivého snaživce, druhý syn v provedení Lukase Ruppela perfidní konformista. Manželka staršího, módní návrhářka, kterou typizuje Mona Ulrichová černou hlavou i sukní, opakuje horlivě lichotky ladící matčinu uchu. Nejmladší syn Cornald, kterého ztvárňuje chlapecká Carina Zichnerová odmítá účast v emočním tyátru a vztekem posedlá matka ho vydědí. Škoda, že tato důležitá postava dramatu působí poněkud vlažně.
   Kauzální zřetězení scén zhmotňuje železnou logiku pádu všemocné ženy. Technické jevištní nástroje umocňují osobní katastrofu – video projekce mrakodrapů do celého prostoru divadla. Šéfová Josefiny Plattové,  u níž nastupují projevy demence, kyne svému  věrnému tajemníkovi: „Kdo vy jste..“.  Symbolem čisté i když ekonomicky chabé humanity je ruským akcentem hovořící Oleg, ušlechtilý divoch ztělesněný Owenem Peterem Readem – v dojímavé groteskní episodě se odkrývá fyzický rozvrat zmatené hrdinky.  
   V nerovném souboji se zrádnými syny graduje hereččino umění. Synové přestanou financovat její štáb a snachy ji hodlají zavřít pod kuratelu do domova, matka prosí v srdceryvné scéně potomky, aby ji nevyháněli jako starého psa. Vypukne bouře, globálně ekonomická bouře v paralele s existenciálním krachem hlavní postavy. Ona, s papírovou korunou královny bláznů na hlavě, se zdraví s běsnícími živly. Zhanobí tuctové geny staršího syna, zesměšní obscénní kletbou jeho ženu i publikum. Vzbudí to šum v parteru. Nakonec ostří slova obrátí proti sobě samotné – jsem stařena a neger v dějinách. 
   Pokračující demence promění postavu v dohasínající svíci stále však domýšlivého já.  Starší synové katapultováni burzovním tornádem jsou u konce a u nového začátku – státem zachráněný a financovaný podnik.  Prostřední syn svrhne Cornalda, který neuspěje s mikrokredity v pomoci Třetímu světu, ze střechy domu a publikem aplaudovaná Josefina Platt umírá divadelní smrtí...    

Žádné komentáře:

Okomentovat