úterý 15. listopadu 2016

arogantni personal

Arogantní a ušklebený personál

Napadlo by vás před pár lety, že něco takového je možné, píše esejista Michael Klonovský na ActaDiurna. Kterým směrem se právo v Německu posunulo. Vloupání, krádeže, přepadení za bílého dne, drogy, vydírání, znásilnění, sex s dětmi – není to už trestně postižitelné, nebo odměněno pouze směšnými tresty.
Celé kriminální gangy se už nestíhají. Vysoké tresty pouze pro tzv. nenávistné projevy, neplatičům televizních poplatků hrozí v Německu basa. Represívní stránka práva se aplikuje výlučně na německé obyvatelstvo.
    Říká se tomu vítejkultura a pravděpodobně je to počátek širšího procesu. Právní stát je disproporčně a tendenčně aplikován pouze na ty, kteří ho financují – na místní obyvatelstvo, pro ostatní se stal loutkovým divadlem. Špatně zaparkujete a je tu policajt s pokutou, o pár metrů dál někdo podpaluje auta a policie nic nevidí. Kdo pracuje je zajatcem tohoto sociálního státu, pokud něco nezaplatí, hrozí mu okamžitá perzekuce – druhé skupině, těch živených a sponzorovaných je to úplně fuk. Právní stát erodoval do podoby selektivního státu. Přirozeně to tak nemůže dlouho vydržet. Kolaps určitě přijde.
    Další krok – zavřít definitivně hubu těm, kterým se to nelíbí a pojmenují věci pravými jmény; jisté levicově extrémistické skupiny a kluby s požehnáním ministra justice už cenzurují online portály.
    Historik (nedávno zesnulý) Rolf Sieferle poukázal na jisté málo pravděpodobné jevy inherentní právnímu a sociálnímu státu. V krátkodobém pohledu je považujeme za normální, bereme je jako dané, ztratili jsme do té míry soudnost a cit pro to, jak problematický byl jejich počátek a míra utrpení k jejich konstituci. Povstaly v Evropě a pár jiných  společenství je převzalo. Pojmy právní a sociální stát implikující prosperitu a bezpečnost  jsou v současnosti politickou kastou a jejich intelektuálními hlásnými troubami obětovány na oltáři antidiskriminace a svatosti multikulti diverzity.
    Evropské společnosti jsou posedlé ideou egalitarismu, píše Sieferle. Tento ideologický muster produkuje utopii absolutní materiální rovnosti jako apriorní bod lidské existence. Nerovnost je nepřirozená a špatný sociální konstrukt a musí být dekonstruována. Platí to pro všechny dimenze: pro pohlaví, rasu, nadání, sociální polohu atd. V perspektivě univerzální rovnosti je každá nerovnost nesnesitelná. Společnost oponující hypermorální ideologii masové imigrace z Afriky a Orientu musí zmizet, musí umřít tj. proměnit se v multietnický kmen nového typu, ve jménu lidskosti. A budou to realizovat tak dlouho, dokud jim někdo nevyrve mocenské kormidlo z ruky. Mostem do Evropy vládne osvícený sultán, který sní o neoosmanské říši a mostu používá k vydírání.
     Na rozdíl od jiných kontinentů počet obyvatel v Africe explodoval. Nyní dvakrát víc než v Evropě, přitom v r. 1900 žilo v Africe tolik lidí co v Německu. Churchill v r. 1935 řekl v parlamentu – je to kontinent, který na veškerý import evropského pořádku a vědy  bude reagovat pouze růstem počtu obyvatel - nová výživa, vývojové možnosti, nová hygiena, nové kanály nezmění chování masy. Za posledních 50 let narostl počet lidí v Africe o 700 milionů. Obyvatelstvo zůstalo stát na nízkém vývojovém stupni, ale počet narostl. A před očima této masy, v důsledku americké politiky, která diktátory likvidovala, není již žádná zábrana na cestě za snem do Evropy. Kde člověk dostane peníze jenom proto, že je.
   Bolševici vítejkultury sklidí co zaseli. Levičáci cílili na zničení vývojové struktury a její základní kameny se viklají. Právní a sociální stát byl kompromis mezi konzervativci a progresisty.  Levičáky pozvaný náhradní proletariát a jejich historicky neuvěřitelná aliance s asociálním velkým kapitálem jsou tak silní, že hrozí zlomit konzervativní podstatu Evropy, která umožnila tak historicky úžasnou strukturu v Evropě.  Pochopí to až v okamžiku, kdy tato podstata zmizí. Možná že zánik Evropy je důležitý z pedagogických důvodů pro ostatní industriální civilizace jako je Čína. Možná poslední Evropané tam najdou útočiště.
    Proces globalizace je nesmyslem, není to nic nevyhnutelného a národy, které intuitivně chápou smysl dějin posledního tisíciletí, se tomuto procesu vyhnou. Musí nám být jasné, že prožijeme ještě mnoho bolestného. Mnozí Němci by nejraději vygumovali vlastní národ a rozpustili se v Evropě nebo v lidstvu. Jiným národům je tato perspektiva odpornou. Imigrační krize je předzvěstí příštích křečí, v nichž zanikne to, co se nám dnes jeví jako normální.
    Marx řekl, že jsou to lidé, kteří dělají dějiny, i když v předem daném rámci. To druhé se nedá vyměnit, ale ten arogantní a ušklebený personál, který stojí u kormidla a chce řídit naše dějiny, by měl být rychle vykopnut. 

Žádné komentáře:

Okomentovat