úterý 22. listopadu 2016

merkel teatre

Tyátr inscenace málo zajímavé

Nejmocnější globalizátor světa, naštěstí už mele z posledního, na svém evropském turné si padl s Merkelovou do náručí. Některé scény této komedie hraničily až s erotikou. Politicky málo úspěšný Obama je pořád z neznámých důvodů politickou popstar.
Prý kdyby byl Němcem, volil by „velkou“ Němku. Volili by ji všichni evropskounijní vůdci, až na pár čestných výjimek. Naštěstí tyto vůdce - Renzi, Hollande, Rajoy atd. -  už nikdo volit nebude. Politická pornografie kulminovala oznámením vůdkyně, že 4. prosince partajní sjezd schválí její novou kandidaturu. Předvídatelné kino nemá zatím stoprocentní odpověď. Nechají se voliči za půl roku dál manipulovat  médii a partajemi mocenského kartelu, nebo přepnou pornografický kanál na něco lepšího. Ona nese hlavní zodpovědnost za katastrofu, do níž se Německo a Evropa řítí.
   Zvláštní politický pat v Německu. Merkelová je samozřejmě nahraditelná i ve vlastní partaji, i když ji proměnila v mládežnickou klaku nižšího druhu, i málo kompetentní spolusoudruh bude lepší. Kromě zelených kdokoliv, ona totiž ideologicky patří právě do této strany. Ideologická zaslepenost a nepohyblivost Merkelové plus její mentální jednoduchost a servilní klan lidí kolem ní vytvořili v německé politice blok, který již řadu let není schopen reagovat na změny a blokuje německou politiku. Uprchlíci, energetická politika, řecká krize jsou příkladem nulové odpovědi a neschopnosti vládnoucího klanu reagovat na společenské problémy.
    Psycholog by asi neměl problém klan charakterizovat již podle fyzické morfologie: Altmeier, Tauber, Maiziere, Leyenová atd. - lidé bez osobnosti, bez tváře, bez kreativity.
    V novinových komentářích k Merkelové se mohou ozývat i kritické hlasy - dopustila se některých chyb, ale zkoriguje to, nemá skutečnou alternativu, musí se přivést k rozumu atd. Komentáře pochází od vzdělanější části německého publika. Položme si otázku, že by nekandidovala, rétoricky se ptá šéfredaktor die Zeitu s jasnou odpovědí. U 30% vzdělanějších Němců by dostala vysoké procento, s výjimkou malé skupiny lidí, kteří dobře rozumí ekonomii, ti ji nepreferují.
   Průzkumy veřejného mínění ještě před dvěma týdny ukazovaly, že víc než šedesát procent Němců odmítá její novou kandidaturu. V posledních průzkumech její obliba výrazně narostla. Pokud v Hofu potkáte někoho, kdo ji preferuje, bude to velká náhoda. Donald Trump krátce před volbami v USA řekl: „Když mi na mítink v Massachusetts přišlo v pozdních nočních hodinách třicet tisíc lidí a čekali na mě do jedné hodiny (kvůli zpoždění letadla), pochopil jsem, že nemůžu prohrát a že průzkumy veřejného mínění nejsou korektní“. Podobně korektní budou i v Německu.
    Do hry vstupuje faktor, který by ti, kteří se považují ať oprávněně či neoprávněně za elitu, nejraději úplně eliminovali z rozhodovacího procesu – lid. A lid v patové politické situaci může smést celou šachovnici. Lid se svým volebním vetem, tribunát, jak napsal Ortega y Gasset byl jedním z klíčových prvků římské republiky, samozřejmě, že vládnoucí mají víc informací, za to jsou placeni a ničím jiným se nezabývají, ale lidem vstupuje do politického dění intuice a participace na vyšších principech než je triviální spekulace vládnoucích a jejich pomocníků. A německý lid nakonec může Merkelovou diskvalifikovat podobně jako její dvojče v Americe.

Žádné komentáře:

Okomentovat