natascha polonyi

Natascha Polonyi: Globální neoliberalismus krachuje

Mladá, hvězdná francouzská žurnalistka, esejistka, politička, zakladatelka Comité Orwell“. Její článek na stránkách Comité Orwell převzalo i celonárodní Figaro. Velmi pregnantní a neotřelé ideje, navíc v nezvyklé logické konsistenci.
Žijeme v Orwellově a Huxleyho světě?
   Náš svět samozřejmě není ten z Orwelova 1984, se všemi dnešními manipulacemi má spíš co do činění s Aldousem Huxley. Žijeme v Orwelovských konceptech, ale v jiném kontextu. Nežijeme v stalinském nebo hitlerovském totalitarismu, ale v měkkém totalitarismu. Je stejně tak odcizující a zpochybňuje emancipaci národů i individua.
O jakém systému mluvíte?
    Zbavili jsme se ideologií, ale otevřelo se něco co se prezentuje pod rouškou ekonomické  vědy a pragmatismu, ale není to nic jiného než ideologie. Ideologie volného obchodu, která vznikala od sedmdesátých let a která pomalu eliminuje sociální pokrok nejen lidových vrstev, ale i střední třídy. Začalo to Reaganem a Thatcherovou a vrcholu dostoupilo sociálně demokratickými partajemi. V USA  Bill Clinton v Británii Toni Blair – liberalizovali kapitálové toky, zrušili separaci investičních bank, obchodních bank a spořitelen – ochranu občanů před predátorským kapitalismem.
Kapitalismus je nezbytně predátorský?
   Jednoduše řečeno, ve 20. století měl kapitalismus nepřítele v komunismu. Dominantní třídy v západních zemích uzavřely s lidovými vrstvami jistý kontrakt, který jim umožnil participovat na společenském rozvoji – sociální vzestup, ochrana občana, střední třída se ztotožnila s liberální demokracií. Od pádu berlínské zdi pozorujeme vzestup kapitalismu, který ztratil vazbu na reálnou ekonomii, kapitalismus se stal soběstačným. Neslouží k financování reálné ekonomie, ale k sebereprodukci.  Nazývám to měkkým totalitarismem, nastolil se režim, který je zdánlivě demokratický. Rockefeller, zakladatel Bildbergu v Newsweeku 1999: „Něco musí nahradit vlády, privátní moc je k tomu adekvátní“. 
Dá se to takto chápat, ale kde je důvod, že občané to stále akceptují, co je tím hypnotikem z Huxleyho?
    Na prvním místě konzum a  konzumní společnost. Pokrok a ideologie pokroku je kompletně separovaná od pokroku morálního, pokroku svobody a emancipace. Ideologii totálního konzumu. Právo lidu na iPad.
Manipulace jazyka?
    Totální manipulace, pod rouškou čisté objektivity jsou skryty ideologické aspekty. Média manipulují debatu. Neříká se volný obchod oproti ochraně trhu, ale oproti uzavření se do sebe. Jasně - otevření zní dobře, uzavření je špatné. Veškerý mediální jazyk je do té míry manipulován, aby se vsugerovalo občanům, že regulace systému povede k jakémusi uzavření totalitárního typu. Nejvyšší manipulace se děje ve jménu jiných – sympatických migrantů. Hrozná instrumentalizace těch nešťastníků, která umožní devastovat střední třídu i lidové vrstvy západních zemí.  Když o tom chcete otevřít debatu, jste populista, nacionalista, komplotista etc.
V redakcích sedí ti, kteří tahají za mediální loutky? Jak to vůbec?
    Pierre Bourdie to nazval procesem bez příčiny, nikdo není bezprostředně vinen. Žurnalisté se snaží odvést dobrou práci, každý participuje na tomto procesu bez příčiny v chrámu supermorálky a svobodného obchodu. Jistá témata se vůbec neotvírají, předkládají nám morální debaty o imigraci, o otevření hranic a protekcionismu – nikdy debatu o infrastruktuře tj. o ekonomických otázkách reálné ekonomie. Ekonomie se rovná burzovní kapitalizace velkých korporací. Reálné problémy jsou z médií vyloučeny, média jsou v rukou kapitálových skupin, které si zaplatily vliv. Žurnalisté jsou námezdné síly v tomto systému. Informace musí zpracovávat na běžícím páse, jak se předpokládá u informačních kanálu. Nedovoluje to uchopit podstatu informace a analyzovat ji. Dříve byl žurnalista skutečným specialistou v dané oblasti, byli schopni hluboké analýzy i vést na dané téma adekvátní debatu. V devadesátých letech to zmizelo, nastoupil tzv. investigativní žurnalismus - ztratil se časový odstup od fakt i historický nadhled.
V totalitních systémech propaganda a média jsou důležitá, ale co ostatní mocenské páky jako je např. školní systém?
    Vzdělávací systém nám servírují jako poslední oblast státní, národní dominance – znamená to podle interpretace, že krach francouzského školství způsobil náš elitistický školní systém. Je to absolutně falešné. Třicet let uniformují naše školy direktivy Evropské unie a OCDE prostřednictvím doprovodných doporučení k PISA studiím. Tyto regule diktují jednotlivým zemím co má být dobrým vzdělávacím systémem. Doporučení ve směru jakéhosi utilitarismu – v představách evropskounijních lobby – službě podnikům. Kulturní, národní a civilizační dimenze vzdělávání je kompletně zapomenuta. A též jedna důležitá dimenze vzdělávání, kterou je emancipace individua. V evropskounijní ideologii se na znalost nahlíží jako na individuální kapitál, který se musí fruktifikovat na globálním trhu. Neuvědomují si, že kompletně zničili bohatství naší školy, která zprostředkovávala univerzální poznání, schopnost číst v knize světa. Velikost francouzské školy, která umožnila předat francouzskou ideu jiným národům, stejně tak, jak existovala idea Anglie nebo Německa. Globalizace vzdělávacího procesu ve službách ekonomického systému.
Mluvíte o minorit-ismu, jak se podílí na měkkém totalitarismu?
    Nikdo nemůže popírat práva definovaná francouzskou revolucí, právo člověka a občana je velkým pokrokem. R 1968 se dovršil tento proces, především v oblasti vyrovnání práv muže a ženy. Dnes se to chápe odlišně. Demokracie se má rovnat nekonečnému procesu nastolování lidských práv. Demokracie byla zbavena původního obsahu – tj. vyjádření suverenity lidu, suverenity každého občana rozhodovat o svém osudu. Fasáda lidských práv v barvě dobra –  způsob prezentování reality -  hlavně jde o to rozdrobit národ do malých minorit či jednotlivců a marketingovým způsobem se zabývat jejich právy. Práva minorit zabrání konstituovat národní vůli a zabývat se privátními zájmy velkých. Došlo k destrukci většinové reflexe tj. základní esence demokracie.
    Měkký totalitarismus otvírá dveře něčemu brutálnějšímu a to je totalitarismus islámský. Měkký totalitarismus destruuje národy a eliminuje jednotlivce, kteří jsou ochotni bojovat. Globalizace finanční a liberální spočívá na konzumerismu, generalizované destrukci a nakonec totální uzavření v jednoduchém konzumu. Viděli jsme, jak podle systém vyloučil Bernieho Sanderse, Hillary bez zábran podváděla. Ve Francii např. primárky republikánů jsou komedie, která vyloučí možné kritiky.