51% velmi důvěřují
V Gallupově post volebním průzkumu se 51% Američanů vyslovilo, že velmi důvěřují novému prezidentovi, pro 40% lidí není přesvědčivý. 9% jsou volby lhostejné. 19% lidí z tábora Clintonové změnilo názor a Trump se jim zamlouvá. Rating nového prezidenta je na té úrovni jakou měl po volbách Bill Clinton nebo G. W. Bush.
Jinou představu o demokracii má asociace učitelů ze San Francisca „United Educators“, asociace má silný vliv na učitele – bojí se jí. Tato asociace rychle vydala závaznou školní brožuru, co říkat dětem: „Rasista a sexista se stal prezidentem. Nesmíte říkat, že Hillary prohrála volby, musíte jim říkat, že se musí dál bojovat, za spravedlnost a proti nesprávným lidem“, a další bláboly podobného druhu. Vedení školního distriktu se vyjádřilo, že brožura je adekvátní. Brožuru vydali v San Franciscu před pár dny, ale jak se zdá evropská média a ekolevicoví politici ji velmi důkladně prostudovali. Spolkový ministr Christian Schmidt z CSU, která ve vládnoucí kastě hraje komedii pravicové strany: „Musíme jít do vesnic, jak ukázaly americké volby, tam to populismem kypí“. Chce vylidňující se německé vesnice zabydlit novým muslimským obyvatelstvem a prý za pár let to pokvete a nebudou aspoň volit populisty. Do nekonečna bez minimální reflexe omílá evropská mocensko-mediální kasta vyčpělé floskule, něco se musí stát, Trump přece nemůže být prezidentem, o tom přesvědčují hlavně sami sebe.
A zatím se stalo, Trumpovi se podařilo sjednotit kolem přechodného týmu celou republikánskou stranu, jeho programu se dostává větší publicity a je přesvědčující i pro neamerický svět – kromě Evropské unie. Americký ekonom velkého jména Alan Tonelson, vědec, spisovatel, editor Foreign Policy píše na RealityChek (převzala řada novin) o Trumpově ekonomickém programu.
Bylo víc než jasné, že desítky milionů Američanů reagovaly nejen na propagovanou verzi globalismu a internacionalismu a tzv. „svobodný obchod“ a otevřené hranice, jak praktikoval Obama a v Evropě další.
Američané reagovali na politiku praktikovanou desetiletí, která k ničemu dobrému nevedla, mimo stagnace mzdy a kulturnímu rozpolcení, které hrozilo přímo rozbít zdravou jednotu země.
Američané měli právo to odmítnout a požadovat něco jiného. Není náhodné, že se vrátili zpět ke kořenům amerického života a Trump to ztělesňuje. Důležitou stránkou jeho ekonomické vize je ekonomický realismus. Definuje to tak, že pokud se dotýkáte světové ekonomie, určitě akcentujete spolupráci s ostatními zeměmi, což ovšem vždycky není možné – a pokud to nelze, pak garancí americké prosperity je americká vlastní ekonomická síla. Pokud budeme kooperovat, pak co to přinese Američanům, totiž kooperace musí být výhodná pro ty kteří kooperují.
Řada zemí se snaží s Amerikou kooperovat na bázi něčeho, co je velmi vzdálené americkým zájmům. Pokud jednáme v dobré víře, musíme pochopit, že nevyhnutně jiné země mají jiné zájmy. To se úplně ignorovalo. Nemůžeme předpokládat, že dohody se budou plnit jen proto, že jsou na papíře.
Druhý kritický bod Trumpovy ekonomické vize – rozpoznal, že klíč k americkému ekonomickému úspěchu je zajištění fungování a existence produktivního jádra, Amerika musí zůstat světovým výrobním centrem. A v tomto bodu havarovala politika předchozích prezidentů.
Ekonom vyjádřil celkem jednoduchou pravdu, kterou Obamova administrativa ignorovala a kterou z neznámého důvodu evropskounijní mocenská kasta pohrdá. Průmyslová produkce je kostrou silné ekonomie, samozřejmě plus výzkumná a technologická báze. Servisní ekonomie (finanční sektor) všeho druhu nevytváří v podstatě nic kromě zbohatlíků.
Podle globalistů a ekolevičáků výroba pouze znečišťuje, preferují turistiku, kafé a pizzu (čtenář Breihartu Kerry)
Žádné komentáře:
Okomentovat