pondělí 5. prosince 2016

psychiatr

Deprese

Nečekanou vazbu mezi imunitním systémem a psychickými poruchami odkryli francouzští psychiatři. Slibná cesta proti devastujícím psychickým chorobám. „Mal du siecle“, dají se tak charakterizovat rozšířené psychické obtíže západní společnosti: deprese. Důsledek moderního stylu života, osamocenosti a existenciálního strachu. První antidepresiva se objevila v padesátých letech minulého století, k pokroku ve smyslu eradikace psychických poruch nedošlo, říká profesor psychiatrie Raphael Gaillard z pařížské univerzity a šéf psychiatr ze slavné nemocnice u svaté Anny.
    V planetárním měřítku trpí depresemi 350 milionů osob, víc jsou postiženy ženy. Jedna osoba z pěti čelí během života depresívní epizodě. U osob postižených vyšším depresívním stupněm je pozorováno vyšší riziko (o 50%) předčasné smrti - v důsledku deprese jsou často přehlíženy jiné zdravotní problémy. Deprese by se měla v blízké budoucnosti stát druhou hlavní příčinou úmrtí, odhaduje světová zdravotní federace.
    Prakticky všechny molekuly vyvinuty farmaceutickým průmyslem proti depresi cílí na zvednutí hladiny jednoho neurotransmitteru – serotoninu – ten se podílí na regulaci našich biologických hodin. Lékaři však konstatují, že třetina nemocných jednoduše nereaguje na tyto třídy psychotropních medikamentů. Rok od roku počet nemocných  narůstá. Psychiatr od svaté Anny se domnívá, že jsme narazili na serotoninovou stěnu. Fronty boje s depresemi naštěstí  pokračují i jiným směrem.
      Imunopsychiatrie. Neurobiolog Robert Dantzer je si jist, že některé typy depresí mají vazbu na reakce imunitního systému, na zánět a horečku.  Když jste s chřipkou v posteli a horečka vrcholí upadnete do stavu, který se symptomaticky podobá depresívním stavům. Ztratíte o vše zájem, žádná radost se nedostavuje. U chřipky jde o zánět slabé intenzity, ale může přetrvávat dost dlouho, někdy celý život. Obtížně se detekují markery takto persistujícího slabého zánětu (protein CRP). Biochemické procesy asociace zánět-deprese se začínají odkrývat. Podstata těchto procesů nevede k serotoninu ani k jiným neurotransmitterům.
    Vědce nezajímají neuronové sítě, ale buňky imunitního systému – mastocyty – klíčové buňky pro pochopení mechanismu alergií.  Vědci pozorovali, že 50% lidí trpících mastocytozóu (extrémní proliferace mastocytů), trpí rovněž depresemi. Není to náhoda. Proliferace mastocytů je doprovázena vysokým stupněm přítomnosti neurotoxické kyseliny chinolinové.
    Mezi buňky imunitního systému, které zajímají psychiatry jsou citokininy,  podílí se na předávání informace v imunitním systému, některé spustí alarm, který vede k zánětu, jiné typy jej zastaví. Mediátor interleukin 1 beta (IL1 beta) je prvním signálem zánětu v mozkové rovině. A existuje prokazatelná vazba mezi vyšší hladinou IL1 v krvi a propuknutím deprese. Možná se brzo jednoduché protizánětlivé prostředky jako aspirin budou chápat jako antidepresiva. Profesor Dantzer se domnívá, že v budoucnosti se vyvine preventivní vakcína proti depresi. 
   

Žádné komentáře:

Okomentovat