egypt

Moderní v starém Egyptě a evropskounijní zaostalost

Jsme moderní, progresívní, úžasní, poslední dějinný stupeň. Kdo? Juncker, Obama, Merkelová, Schulz a lady Gaga – samozřejmě plus miliony rychle a permanentně smskující EU dogmatismem vyškolené mládeže. My rychlí smskovači a operátoři iphonů jsme vrchol civilizace?
  Egyptolog profesor Christian Jacq je velkým znalcem egyptského (starého) světa a autorem spousty mezižánrových knih na dané téma. Poslední jeho knihou  je Královna slunce. Italskému il Giornale poskytl profesor hovor, i velmi sečtělý člověk v daném tématu se s některými jeho idejemi pravděpodobně nesetkal.
Profesore proč nás stále starý Egypt fascinuje?
     Egypt faraonů může být považován za počátek západní civilizace, egyptský model má jeden princip pro kosmické a přírodní zákony i pro vládu  lidí. Jeden princip aplikuje starý Egypt na spirituální a sociální svět. Princip se nazývá Maât - je to  spravedlnost, harmonie, kormidlo lodi, podstavec pod sochou. Maât se navrací, aby čelil nespravedlnost, lži, násilí, fanatismu. Tři tisíce let byl Egypt inkarnací tohoto principu, v architektuře, v sochách – umění, které se dotýkalo všech. Právě proto je Egypt faraonů ztělesněním věčných hodnot, která nás stále oslovují. Z historického zřetele princip vymizel, ale odlesk těchto idejí nás stále inspiruje.
Existují tajemství této staré civilizace, kterých jsme se ještě nedotkli?
    Mnohá. Mnohé monumenty jsou pohřbeny v písku a podobně mnohé psané dokumenty čekají na překlad a interpretaci. Hledáme hrob architekta Imhotepa, který vytvořil pyramidy a monumenty v Saqqaře; hledáme hroby řady faraonů a královen, obzvlášť 18. dynastie. Neznáme řadu technologických postupů, které Egypťané používali při stavbách, neznáme medicínské postupy, astronomické úvahy atd. Egyptská společnost se vyznačovala velkou solidaritou a nepoužívala peníze. Byla to společnost obřadů a symbolů. Obrovské spirituální bohatství, které těžko chápeme. 
Které aspekty života starých Egypťanů považujete za modernější než bychom očekávali?
    Rovnost mezi mužem a ženou. Žena si volila manžela, měla stejný podíl na dědictví a přístup ke všem sociálním rolím, ženy byly lékařkami i podnikatelkami. Pak jistý druh praktické ekologie. Egypťané chránili zvířata i území. A právní systém velmi rozvinutý a harmonický.
Čím se od nás nejvíc lišili?
   Na prvním místě absencí náboženského fanatismu. V starém Egyptě neexistovala náboženská dogmata a ani víry v definitivní pravdy. Nikdy nezabil Egypťan někoho jiného kvůli víře. Neexistovalo dogmatické náboženství, ale difuzní, rozptýlená spiritualita. Egypťané se nedomnívali, že člověk je vrcholem stvoření a nepovažovali ho za vrchol, který má právo zničit všechno kolem. Ve srovnání s námi byli rigidní k chamtivosti a ke lži.
Poslední vaše kniha pojednává o Nefertiti, jaká byla role ženy u dvora faraonů. A speciálně jakou roli hrála Nefertiti v náboženské téměř monoteistické revoluci Achnatonově?
    Faraon nebyl chápán jako jedno individuum, spíš dvojice Král a Velká královská manželka. Nejednalo se o první dámu jak to dost zjednodušeně chápeme nyní. Pokud byl faraon v zahraničí, vládla královna. Královnin dvůr byl důležitou institucí a královna řídila řadu důležitých institucí ve státě. Nefertiti měla klíčovou roli v revoluci. Ona byla žijícím symbolem harmonie a světlem nového boha Atona.
Vede se dlouhá diskuze o tom zda-li je socha Nefertiti v berlínském muzeu pravá. Co o tom soudíte?
   Dlouho jsem sochu studoval, domnívám se, že je pravá.
Některé vaše knihy o Egyptě jsou románové fikce. Kde je hranice mezi fikcí a realitou?
   Jsem romanopisce i egyptolog v jednom. V případě Nefertiti a hlavně v částech spekulujících o způsobu její smrti, což není známé, se snažím nalézt  co nejpravděpodobnější odpověď.
Může román přispět k pochopení minulosti?
   Pokud je dobře zdokumentován, pak je nejlepším prostředkem, který zprostředkuje minulost široké veřejnosti.