Allah Akbar, soudruzi
V Juedischer Rundschau píše dlouholetý člen německé sociální demokracie a berlínský poslanec Erol Özkaraca. Po dvaceti letech vystupuje z této partaje, která má podle všeho k islamistům velmi blízko a převzala jejich vize.
Když před lety Raed Saleh (frakční šéf SPD v berlínském senátě) mluvil o své „velké“ myšlence zrovnoprávnění islámu a jiných náboženství a začal své ideje podsouvat berlínskému senátu, má žena cítila, že atmosféra v SPD je ji cizí. Feministky v SPD ji začaly vysvětlovat, že islámský šátek na hlavě je symbolem svobody a boje proti většinové společnosti a že její kemalisticky orientovaný manžel by měl přestat útočit na proislámského Saleha a hecovat levičácké feministky samotné. Vzkazovaly mu, že je islamofob a žádný kemalista. Evidentně tyto ženštiny nevěděly o čem plácají. Má žena nemohla již volit SPD a vystoupila z této partaje.
Následovalo vyznamenání imáma Mohameda Taha Sabriho berlínským senátem. Politici ho navštěvovali a hlásali kritický dialog s islamisty. Vyvstává otázka. o jaké voliče SPD vůbec usiluje, nejen v berlínském prostoru, ale v celé Spolkové republice?
Vrcholem byla přítomnost funkcionářů SPD na demonstraci na Breitscheiplatz, kde se manifestovalo za tolerantní přístup k politickému islámu a islamistům. Taha Sabri na demonstraci odmítl pojmenovat islamistické teroristické útoky. Teror nemá s islámem podle něj nic co do činění. Proč se tyto útoky dějí ve jménu Allaha? Proč se s tímto terorem nebojuje v muslimských řadách. Proč jsou v muslimských zemích demokracie a právní řád potlačeny právě ve jménu náboženství? O tom imám Sabri nic neví.
Můj boj v řadách SPD za jednoznačné vymezení se proti islamistickým idejím ztroskotal. Nebyl úspěšný. Mnozí v SPD se nyní radují - hecíř, turecký Sarrazin, AfD komplic atd. jim konečně dá pokoj. Děkuji všem ostatním sociálním demokratům, kteří mě podporovali a mým krokem jsou zklamáni. Boj pokračuje, i když jinými cestami..
Žádné komentáře:
Okomentovat