finis germania

Daleko je kosmos

Německý historik a sociální vědec Rolf Peter Sieferle diagnostikoval  zcela přesně malaise německé Evropské unie. Jeho posmrtně publikovaná kniha Finis Germania je německým bestsellerem, vyvolává záchvaty zuřivé obsese u režimních médií. Evropskounijní ideologie napomohla likvidaci tradiční evropské rodiny. Destrukce rodiny s následky jak ji v knize německý vědec popsal.

  Rozhodující pohyby reality nepodléhají žádným rozhodnutím, mají autonomní charakter. V případě rozpadu rodiny je to velmi patrné. Odhlédneme-li od nevýznamných snah, nikdo nikde nenastavil tento směr a taktéž to nikdo nemůže zvrátit. V nejlepším případě se můžeme pokoušet pochopit, co se vlastně stalo. Rodina nebyla pouze pragmatickou ekonomickou jednotkou, ale současně zprostředkovávala přístup k elementárnímu, stavěla most mezi životem a smrtí, mezi narozením a umíráním. Vpletla existenci jednotlivce v kosmické struktury; s přírodními silami propojila lidský život, způsobem daleko překračujícím zjevné a uchopitelné.
    Staří v kontaktu s tušeným a s duchovním světem, oplývali věděním přicházejícím z jiných světů. Život byl tak završen, budoucnost byla v principu ne neznámou periodou. Stacionární svět, v neměnné rovnováze věčného a absolutního. 
   Rozložení rodiny, čehož jsme v tomto století svědky, odřeže individuum od jeho předtuchy, od duchovního světa, od absolutního. Člověk se stal částečkou v nekonečně studeném a temném prostoru. Zestárnout znamená octnout se v zóně beznadějného; možnosti jsou nevyužity, příležitosti promarněny.
    Člověk se řití v úzkém koridoru omezených východisek. Zmizení kosmické perspektivy znamená, že člověk se ocitl v nekončícím nezvratném pohybu, ve víru kolem nicoty, i když je plný iluzí o jakémsi pokroku. Nakonec zůstanou jen iluze o zániku. Pokud zmizí i ty, pak to znamená, že svět reálně skončil, z přírodovědné optiky je to málo pravděpodobné, jde tedy o exoterickou otázku. Zvědavost může vzbudit otázka v jakých formách to bude dál pokračovat.