francie bataklan

Dva roky poté

A je to ještě horší. Francie dva roky po velkých atentátech v Paříži. Co se změnilo? 64 milion eur odškodnění obětem a pozůstalým. Policie víc bdí, a tak zmařila 32 potenciálních teroristických útoků většího rozsahu. 625 zbraní zabaveno, 752 osob v domácím vězení. Celkový dojem ze současné Francie: čím dál, tím horší.
    V roce 1939 španělský antifašista Manuel Chaves Nogales byl svědkem francouzského kolapsu před nacistickým Německem a napsal o tom knihu „Francouzská agonie“. Knihu nyní znovu vydali, popisuje současnost velmi věrohodně. Německé gestapo v ulicích Paříže a Francouzům zbyl aperitiv v bistru a skřípání zubů.
     Minulý měsíc v Marseille zabil islamista dvě dívky, sociolog Mathieu Bock-Côté to komentoval: „Francie se nachází ve stadiu národního rozkladu, autority se rozhodly, že to budou moderovat, aniž by to zastavily a postavily se proti.“
    Vynikající komentátor současnosti Giulio Meotti, píše na svém blogu: Předchozí prezident Holland raději znovu nekandidoval, po atentátech řekl, že Francie zničí Isis, brzo na to zapomněl. Jeho nástupce Macron o islámu odmítá mluvit. Zdá se, že se smířil s permanentním výjimečným stavem a stálým strachem panujícím ve společnosti. Tajné služby sledují 15000 islámistů v zemi. V posledních letech 40000 francouzských Židů raději emigrovalo. 
    Bezpečnost francouzských občanů není garantována. Islamistický teror má permanentní charakter, může udeřit kdykoliv a kdekoliv. Terčem je francouzský občan. Ne Macron a partajní klany.
    Ve francouzském parlamentu  jsou pro-islámské hlasy levých i pravých stále silnější. Politická kasta se baví nesmysly, jako je tzv. inkluzívní textura (feministky začaly deformovat jazyk, např ami-e-s, aby zdůraznily ženský rod), asistovaným otěhotněním a sexuálním obtěžováním. Žádný terorista v Sýrii nepřišel o francouzské občanství, jak slibovala vládnoucí kasta.
    Charlie Hebdo opět čelí vražedným výhrůžkám a nikdo z médií a z politika se s nimi raději nesolidarizuje. V politickokorektních médiích je populární kniha manžela zavražděné v Bataklanu „Nebudu vás nenávidět.“ Jistá forma efeminního transvestismu.
    Francouzi mají strach se svobodně vyjádřit, mnozí intelektuálové byli pohnáni kvůli údajné islamofobii před soud. Ze 130 salafistickým mešit se zavřelo pouze 19. 
    Martyrium starého kněze Jacquese Hamela bylo zapomenuto už i papežem. Francouzské soudy mají velké poslání: soudními příkazy odstranit křesťanské symboly z krajiny, minulý měsíc v Ploërmel soud nařídil odstranit kříž nad sochou Jana Pavla II., údajně byl v rozporu se zákonem o odluce církve a státu.      
    Starostka Paříže, echt levicová Anne Hidalgo, zakázala vánoční trhy, nejsou prý dost elegantní. Francouzské elity se rozhodly kompletně zničit, kus po kusu,  historické a kulturní dědictví. Nezůstane kámen na kameni. Křesťanství nejlépe dobře ukrýt v muzejních archívech.
    Francie zažívá pocit konce světa, potápějícího se Titaniku. Po atentátech před dvěma lety, napsal ve Figaru sociolog Shmuel Trigano: „Obětují raději oběti, než aby museli bojovat s vrahy.“