čtvrtek 9. listopadu 2017

francie evropska unie

Dobře uvařená žába..

Etnická francouzská žába dobře uvařená. Servírovaná s pepřovou omáčkou na banketu Evropské unie, a mátový čaj Arábie a Kataru k tomu. Bon appétit. Gérard Brazon v Les Observateur.
    Vždycky se velmi podivím, když se po krátkém čase vracím do pařížského regionu a obzvlášť do Paříže. Trávím pracovně hodně času na venkově, v poklidu malé vesnice. Návrat je spojen s děsem, jak rychle pokračuje „velká záměna populací“ a jak silná je rasistická anti-bělošská reklama a publicita.

   Vezměme veřejnou dopravu, stanice Châtelet, bílí v zanedbatelné menšině. Neotálejte se ponořit do her „street artu“,  do radostí kraválu a vysokých dóz rozkoší  do plic. Hidalgo (levičácká starostka a propagátorka multikulti perverze) jsem tu zatím nepotkal.
    Metro, linka 4. Jedu do Simplon. Etnické Francouze spočítáš na prstech jedné ruky, vytváří to mezi námi jakousi tajnou solidaritu. Naše oči se střetávají s porozuměním a říkají totéž. Kde to proboha jsme. 
   Vystupuji z metra, trh z jiného světa. Podivné hadry a zahalené ženy zaplavily chodníky, neznámé jazyky, nabízené zboží nepochází z našeho venkova. Cítím pohledy, pravda na kabátě mám malou francouzskou standartu a klobouk youpin na hlavě. 
   Nejen, že tato populace je úplně jiná, než před pár lety, ale též tu chybí bývalé pařížské butiky. Oblast mezi Château Rouge et Porte de Clignancourt se proměnila ve velký suk. Plno krámků s použitým zbožím, staré boty k mání, vše ze všech možných popelnic. Staré náčiní, sandály - plné regály podivného zboží, vše špinavé, nerestaurované, neopravené. Všichni jsou v dobré náladě. Hledám očima v pestré fauně kolem. Pár zubožených bílých.
    Při cestě zpět listuji na facebooku. Apel Lékařů bez hranic na podporu Rohingyas. Vzkazuji jim, ať se obrátí na Saúdskou Arábii, která platila revoltu této islámské menšiny proti Barmě. Kde byli Lékaři bez hranic, když masakrovali křesťany. Odpovídá mi Angustegui, velká milovnice zvířat,  pokud velká populační záměna nahradí lidi jako jsi ty, nebude to špatné.
    Kde vůbec jsou nejevidentnější symptomy velké populační záměny. Na prvním místě publicita. Otravuje mozek a současně obviňuje. Vyvolává závist, vzbuzuje touhu a mění optiku občana.
    Např IKEA, dovedný scénář antirasistického poselství, ale současně anti-bílého. IKEA nám tvrdohlavě sděluje, že bílá žena miluje diverzitu a ráda přijme souseda od vedle, který je černý. Co záleží na tom, odkud přivandroval.
   Dešifrujme poselství IKEI. Bílá žena je hlučná, často oslavuje s bílými přítelkyněmi, milují hlasitou hudbu, často přespříliš. Soused nahoře těžce pracuje, náhodou je to černoch, rád by spal a tak zazvoní na jejich dveře. Ony ho pozvou dál na večeři. Normální? Ne, směšné, ale ovlivní to vaše podvědomí. 
   Stejné v bance. Černý manžel a jeho bílá žena, žádají o kredit. To má být všeobecný model. Roztoužená běloška na bankovní reklamě, břicho nafouklé rasovým mixem. Jenom na ní závisí úspěch rasového míšení? Určitě. Jsou i černé ženy, které žijí s bělochy v perfektním manželství, ale to neodpovídá radaru antirasismu a anti-bílému rasismu. Nemůže být přece něco bílého dobré v této úžasné společnosti. 
    Vezměme RATP (pařížská veřejná doprava), černý pasažér je bílý. Ještě horší, dobře vypadá. Bílá žena tu taky není ušetřena. Podvodná bílá rasa. Konečně ověřte si to sami. 
     Podobné schema v televizních filmech. Zločinci, bílí mladí muži, nikdy nežijí v imigračních čtvrtích. Top zločinec, mladý buržoa z 8. nebo 9. obvodu. Perverzní a blondýn. Policistkou je moralizující běloška pod dozorem černého komisaře nebo soudce.
    Socialistická ministryně spravedlnosti, černoška Taubira, vysvětlovala, že mladí imigranti (do páté generace) nesmí být nikdy obviňováni. Tam, kde podpalují auta, loupí a útočí na hasiče. Tam, kde prodávají drogy a páchají atentáty. Imbecilní levice tomu ve jménu post-kolonialismu aplauduje. Koment dodá černoška Obono, falešná lékařka a bohužel opravdová poslankyně parlamentu. 
   Francouzi jsou ve svěráku. V kleštích. Utopeni ve směšných oficiálních blábolech o historické vině. Bílá rasa se musí ubodat.      
    Bon appétit k dobře uvařené etnické francouzské žábě. Servírované s pepřovou omáčkou na banketu Evropské unie, a mátový čaj Arábie a Kataru k tomu.

Žádné komentáře:

Okomentovat