stefan bottoni

Euro v Maďarsku (a jinde ve východní Evropě)

Článek Stefana Bottoniho v Asimetria je nanejvýš relevantní i pro ČR. Bottoni je senior fellow výzkumného centra pro humanitní bádání Maďarské akademie věd. Poslední knihu „Dlouho očekávaný západ. Východní Evropa od roku 1944.“, mu vydal Bloomington na univerzitě v Indianě. V článku velmi přesvědčivou argumentací rozbíjí falešné a podstaty zbavené pseudovědecké postoje lidí, kteří své politické a ideologické postoje vydávají za vědu a často si nárokují, coby experti, monopol na rozhodování. Jejich ideologie má být totéž co pravda, protože je zrovna platí nebo dotuje Evropská unie se Sorosem.
    Poslední týdny se v Maďarsku znovu rozhořela debata, vstoupit nebo nevstoupit do eurozóny. V smlouvě o připojení k EU se Maďarsko formálně zavázalo, že v budoucnosti euro zavede. V září se zapojila asi stovka ekonomů různých politických formací, ale spojených vizí evropskounijní orientace, k hnutí propagující okamžité referendum o zavedení eura.
     Jejich slogan je jednoduchý: „Kdo je proti euru, je proti Evropě.“ Euro chápe celá politická a intelektuální opozice proti Orbánovi, od liberálů k socialistům,  jako garanci nevratného připoutání Maďarska do tvrdého unijního jádra, které se začíná rýsovat po návrzích a plánech francouzského prezidenta Macrona.  
    Na druhé straně ekonomové jako  Zoltán Pogátsa a Péter Róna hovoří o sociální neudržitelnosti západního modelu, praktikovaného postkomunistickými zeměmi. Upozorňují na falešná očekávání spojená s pro-euro iniciativou  liberálně-socialistické opozice. Iniciativa nemá oporu v maďarské ekonomice, ale míří na samotnou podstatu maďarské demokracie.
    Argumenty pro-euro iniciativy, stejně jako argumenty analogických nátlakových a lobbistických skupin v České republice, Polsku a Rumunsku, nejsou založeny na ekonomické racionalitě. Přece se nemůže navrhovat zavedení eura v okamžiku, kdy ekonomický růst v ne-euro zemích je dvakrát nebo třikrát vyšší než v eurozóně, kde to viditelně skřípe a ekonomicky havaruje.
    Jádrem argumentace těchto super demokraticky se tvářících lobbistických skupin je  pseudo-demokratický mýtus – euro a Evropská unie nás osvobodí od národních, zkorumpovaných a autokratických vlád, které narušují evropskounijní snění.
    Jako by to nebyla právě Evropská unie, která ignorovala začínající ekonomickou krizi v roce 2008 a jejíž první obětí bylo Maďarsko, kde katastrofickým způsobem vládla koalice liberálů a socialistů. Sta tisíce rodin vrženy do nezměrné bídy realitní bublinou a vazbou na zahraniční měnu a její úrokovou míru. Jako by to nebyli evropskounijní komisaři – ovlivňováni a korumpováni velkými zájmovými skupinami – kteří favorizovali perverzní úrok  evropských finančních skupin a jejich nezřízené řádění v periferních zemích, favorizovali vznik ekonomických oligarchií, které vytvořily systém mimo kontrolu veřejné gesce.
    V debatě o euru v Maďarsku a jinde ve východoevropských zemích se střetávají dvě vize evropského kontinentu. Jde o civilizační boj „staré“ a „nové“ Evropy. V těchto střetech se pomalu nastoluje strana, která jak se zdálo, je ztracena. Vyzbrojuje se racionálními argumenty materiální podstaty a její argumentování je silnější než mentální předepsané dogma pro-euro strany.