čtvrtek 25. ledna 2018

weidel spd kuhnert

Soumrak multikulti levičáků

Hans Heckel v PreussischeZeitung. V debatách o velké koalici skýtá sociální demokracie (stejně jak Merkelová a CDU) smutný obraz. SPD uvázla v bahně. Jedno kterým směrem se pohne, bahno je všude a čím dál víc se propadá. Teoreticky by se nemusela partaj vůbec pohnout, ale propadá se i bahno pod ní. Soumrak této partaje už nic nezastaví. Bahno požírá i mrtvé předměty jimž se partaj  i předseda Schulz podobají. Alice Weidel včera prohlásila, že AfD nahradí SPD v roli lidové strany, „nás zajímá německý občan a jeho starosti“. 
    Sněm SPD rozhodl minulý týden těsnou většinou o pokračování v jednáních o velké koalici. Martin Schulz byl před rokem oslavován jako zachránce strany, z toho už všichni vystřízlivěli, na sněmu působil bezradně a vyčpěle se mátožil. Jeho čas se naplnil, na tom se shodují všichni komentátoři. Představa, že by frakční šéfka Andrea Nehlesová partaji výrazně pomohla, není opodstatnělá. Mnozí socani vkládají naději do šéfa mládežnické organizace socanů (Juso) Kevina Kühnerta a vidí v něm německého Sebastiana Kurze. Věkem si jsou blízcí, ale tím dalším?
    Kühnert kritizuje vedení partaje i její politiku, on a jeho stoupenci jsou však částí existenciálního problému, který strhl německou levici do historické propasti. Právě „malý člověk“, sociálně slabí a nižší střední třída čelí tíživým důsledkům jejich politiky „otevřené hranice“ a masové imigrace. Na pracovním trhu, při hledání dostupného bydlení i jako oběti mizící veřejné bezpečnosti. Právě ve čtvrtích a oblastech, které nejsou moc bohaté, důsledky politiky masové imigrace krutě zasáhly tradiční volební klientelu levicových partají.      
     Navzdory tomu levicová elita lpí na ideologii multikulti, je slepá ke starostem a obavám malého člověka, dokonce jím velmi často zcela otevřeně pohrdá, „balík, buran“, když jim dojde trpělivost. Pouze zelení mohou uniknout sestupné spirále. Jejich stoupenci v průměru vydělávají nejvíc. Starosti méně úspěšných nesdílí ani sociálně ani prostorově.
     Levicový sen, který vysnil Oscar Lafontaine se Sahrou Wagenknechtovou, o levicovém hnutí, které by dostalo nový odraz ve spojení s levicovým křídlem SPD, se nemůže realizovat. Totiž jejich idea, že sociální stát bez národa a hranice nemůže přežít, je právě to, co Kühnert a jeho křídlo vášnivě odmítají.
   Ve velké koalici nebo v opozici je pro sociální demokracii druhořadou záležitostí. Problém levicového tábora je hlubší: nehledě na několik rozumných, jako Wagenknechtová a Lafontaine, se nachází levice v zajetí ideologie, která jde proti zájmům jejich tradičních voličů a sympatizantů    

Žádné komentáře:

Okomentovat