gasset scarabelli

Nedémonizovat, studovat

V Il Giornale o elitách Andrea Scarabelli, historik a filozof, ideje čerpá z knihy Cristophera Lasche „Vzpoura elit“ (s podtitulem: zrada demokracie), vydané u Neri Pozza loni na podzim. Jsme plebejským národem, kdysi se psalo v dějepise pro základní školy, že elity po bitvě na Bílé hoře utekly a v podstatě už nikdy nepřišly. Nebyl s tím velký problém, Novotnovci se tenkrát za elity nepovažovali. Letošní televizní ředitelství ČT plus rosničky a televize-kluci jsou spolu s politikem Farským od starostů a exministryní školství velmi elitní, takže esej o elitách z Il Giornale může být poučná i pro nás. 
     Historie znamená obměnu elit. Jakého druhu jsou ty dnešní? Ortega y Gasset psal o vzpouře mas, fenoménem zcela moderním je zmasovění elit. Dnešní rebelující masy, to jsou elity, které kontrolují toky finanční a informační, vedou filantropické organizace a instituce, mají pod kontrolou kulturní instituce a mají monopol na veřejnou diskuzi. Dnešní elity-masy ztratily víru v západní hodnoty, zrada, která je preludiem rozpadu řádu.
       Nikdy v minulosti nebyly elity tak vzdálené realitě jako je tomu dnes. Skupiny, které mají otěže moci v tomto globálním světě, jednají vedeni jediným imperativem – konzumem. Mají turistickou vizi světa. Když bojují za menšiny, tak proto, aby z nich udělaly značku v katalogu ideologického marketingu, rozdělují a segmentují je jako se to dělá se zbožím. Za humanitárními ambicemi se skrývá druh globalizace realizovaný na antropologické úrovni.
       Tyto superiorní skupiny nespojuje žádná ideologie, ale způsob života. Je jim vlastní prázdný intelektualismus, kterému chybí pochopení reality. Doprovázeno bezbřehým nomádismem, v souladu s kapitálem, který vykořeňuje člověka a transferuje lidi a zboží z jednoho konce světa na druhý a vyprazdňuje demokratický obsah.
      Příslušníci této New Class jsou mladistvého a drzého vzezření, jsou hraví; jsou hrdí hrdostí odlišnou od pýchy staré aristokracie. Je to arogance sebezbastlených elit, které se domnívají, že za všechno vděčí svým schopnostem. Používají zasvěcený žargon, srozumitelný zasvěcencům, prokládaný politickokorektními vulgární obraty.  
     Dřívější aristokracie byla otevřená časové dimenzi: minulosti a budoucnosti, nová elita není schopna vnímat časovou osu. Čelí času liftingem, módou a viagrou. Stálé restaurování věčné mládeže, která neví nic o mezigeneračních povinnostech, neví nic o tom, že komunita má minulost a budoucnost. Bez státní příslušnosti a bez času, vytvořili speciální zóny a sítě zabydlené nomády, bez kontinuity a bez vztahu k místu, bez standardu přenosů k dalším generacím.
   Dnešní elita - konkláve těch, kteří se sami vybrali, hromada módních návrhářů, stále mladí. Doma jsou všude. Domnívají se, že jsou občany světa, bez povinností, které sebou nese i toto občanství. Před géniem loci dávají přednost abstraktnímu světu bez partikularit a přirozené drsnosti.
     Lasch v 1995: Svět přetírán basic english a basic creativity je plný partikulárností a regionalismů, komunity po rozkladu národního státu najdou jiné identifikační principy jako je etnický, náboženský nebo lingvistický, s efekty, které se začínají pozorovat a jinou identifikací než je než národní stát. Dvě korelované tendence – tribalismus na jedné straně a na druhé straně kosmopolitismus elit, zakopaných ve své pevnosti, nechápající změny ve světě, který jim jednoduše ukázal záda.