neděle 27. května 2018

italie nemecko

Válka v neděli

Mezi italským prezidentem Matarellou a koaličními partnery  LegaNord a hnutí M5s. Prezident pověřil na jejich návrh profesora Guiseppe Conteho sestavením vlády, v sobotu ráno mu Conte předložil jména ministrů nominovaných koaličními partnery. Paola Savony, navrhovaného ministra ekonomie, prezident odmítl. Matteo Salvini, šéf LegaNord, situaci vyhrotil, buď prezident Paola Savonu jmenuje ministrem nebo budou v červnu nové volby. Nikdo jiný než koalice LegaNord a M5s nemůže za současného rozložení sil v italském parlamentu sestavit vládu. 
     Čím vadí  Matarellovi Paolo Savona, 81letý profesor ekonomie, v devadesátých letech v Ciampiho vládě již ministerskou funkci zastával.  Dokonce některé italské novin píší, že to byla poslední kompetentní italská vláda. Savona je ekonom velkého renomé a kompetence, autor nevšedních publikací, prezidentovi vadí jeho názory na Evropskou unii a hlavně na roli Německa v tomto  antinárodním projektu. Prezident bez váhání jmenoval řadu nekompetentních ministrů bývalé Renziho vlády, kteří dovedli Itálii do rozkladu. Nekompetentnost nebo přímo blbost v ministerské funkci, v Evropské unii nevadí, rušivým faktorem je názor, dokonce i loajální názor je v nacistické nebo komunistické diktatuře, a EU se tomu blíží, nežádoucí. Pořád ještě zbývá reziduum možného myšlení. Ideologové Evropské unie akceptují pouze jedno - nemít názor a apriori přijímat a aplaudovat všemu, co přichází z bruselské komise nebo kancléřského sekretariátu.
      Německá prorežimní média včera rozjela protiitalskou kampaň, v Itálii to sledují s jistou ironií, protiitalské karikatury jsou v očích Italů všech politických denominací směšné, ani ne tak obsahem, jako primitivnější formou humoru. Frankfurter Allgemeine vymyslel na první stránce své přílohy věnované Itálii „mamma mia“ a auto padající do propasti. Veškerý německý humor (a dobrotivost) začíná a končí u peněz, „nejdřív se zadluží a pak si dovolují..“. "Deutschland hasser ministrem ekonomie".
    Nevšední agresivita německých systémových psavců, např. Jan Fleischhauer ve Spiegelu: „Co je to za národ, kterému máme financovat jeho dolce far niente. Žebrák by měl dřív než mu dáme almužnu poděkovat. Jsou to agresívní scrocconi“. Hlásná trouba politickokorektní perverze Suddeutsche Zeitung byl vtipnější, hlavně když si na místě nemocného v jejich karikatuře představíme Evropskou unii v rukou doktorů Cholery (Salvini) a Moru (Di Maio).
   Záchvat hysterické vzteku může být vyprovokován fakty, které se blíží pravdě. Jsou vůbec potomci stavitelů koncentráků tak ušlechtilí za něž je jejich propaganda vydává.
     Poslední kniha Paola Savony „Jako černá můra a jako sen“. Německo nikdy nezměnilo svoji vizi o své roli v Evropě, po porážce nacismu jenom zaměnilo vojenskou taktiku za jinou. Neexistuje Evropa, ale Německo obklopené chudáky. Jako zajímavá kuriozita se připomíná, že v 1996 napsal Savona úvod k dílu velkého amerického básníka Ezry Pounda „Práce a usura“, Savona se limitoval na konstatování, že Poundovo myšlení má pronikavou aktuálnost.
     Paolo Savona již v devadesátých letech, coby ministr, přirovnával německé ekonomicko-politické recepty k projektům ministerstva hospodářství Třetí říše. Nacismus zdůrazňoval německý řád a všechny měny se měly chovat stejně jako říšská marka. V Německu měl být koncentrován průmysl a ostatním zemím přisoudili podřadnější role. Itálie se měla (a má v EU) věnovat zemědělství a turistice. Tenkrát to chtěli hitlerovci prosadit manu militari, dnes vymysleli jejich následovníci mechanismus, který se jmenuje Evropská unie, ale který má stejný efekt. Mechanismus, kde Německo má ideologicky dominantní pozici.
      Salvini a di Maio zdůvodnili Savonovu nominaci na důležitou funkci superministra: „Má jasné ideje o Evropské unii, o Německu, euru a nebojí se pojmenovat pravdu“.  

Žádné komentáře:

Okomentovat