pr teror

PR terorismu

G. Andreas Kämmerer  se zabývá ontologickým rámcem public relation konceptů, na serveru pi-news.net analyzuje teror v Nice.
Jak může ovlivnit zneužití civilních prostředků jako letadlo, náklaďák apod. k zabití co největšího počtu lidí veřejné mínění? V časech narůstající politické cenzury je nezbytné osvětlit jistá fakta. Kdo společensky tabuizuje globální kulturní válku, otvírá teroru další možnosti.
Stínání hlav a mediální ticho
  Masové vraždění mírumilovných lidí technickými prostředky, které přináší civilizace, individuem, které chce svému světovému či náboženskému názoru dát větší prostor, je zdánlivě absurdní nesmysl. Jak je možné přesvědčit civilní obyvatelstvo, aby se poddalo archaické primitivnosti. Technicky dokonalými prostředky prezentují média celému světu záběry prchajících a těžce raněných zoufalých lidí. Primitivní poselství je jasné: „Pokud nemáš v hlavě správné myšlenky, pak ti bude uřezána.“
    Je jasné, že myšlenky v uřezané hlavě nemají už žádný smysl. V teroristickém aktu se skrývá tento motiv, uřezaná hlava je médiem a signálem pro ostatní, mínění a názor si nechat pro sebe, jinak může dojít k recidivě.
   PR sdělení: Uříznutí jedné hlavy a milion jiných hlav drží hubu. Uříznutí hlavy a veřejné mínění je pod kontrolou, cíl dosažen. Individuální i kolektivní mlčení a náboženská a kulturní kritika v médiích eliminována.

Aritmetika teroru

   Kde je ale důvod k pokračování teroru a k navození kolektivního strachu, když k umlčení intelektuální kritiky kulturně-náboženských představ stačilo prvních pár teroristických hrozeb. Strategické cíle pokračujícího teroru jsou podstatně odlišné než zastavit nějakou kritiku. Celá společnost se musí přetvořit a jinak pojmout kulturně motivovaný teror. Společnost samotná musí zabránit jakýmkoliv nesouhlasným hlasům. Poselství je jednoduché: Pokud společnost nepochopí kulturně-religiozní teror jako normu, bude se dál zabíjet a vraždit.
   Na veřejnost cílený krvavý teror zneužívá moderních prostředků komunikace: Mlčení je zlato, které zabrání tomu, aby tekla naše krev nebo krev našich bližních. Zadání pro PR zní: Vybudovat důvěru ke kulturně a nábožensky motivovanému teroru, tak dlouho budeme pokračovat, až to nastane. Kulturně a nábožensky motivovaný teror jde dál než k pouhé individuální racionalitě, cílí na celospolečenský postoj. Tematizování kulturně náboženského teroru musí vymizet ze společenského vědomí.

Působení médií a politický terorismus

   Bez politického hlasu je boj proti kulturně a nábožensky motivovanému teroru beznadějný. A to je přesně cílem kulturně a nábožensky motivovaného teroru via public relation působení. Vítězství náboženství nad racionalitou.
   Pokud  politika jako normativní kvalita mlčí a krok za krokem se vzdává kulturně a nábožensky motivovanému teroru, nasměrovává moderní společnost do náručí archaického božího státu bez jakéhokoliv racionálního důvodu.
    Kritici kulturně a nábožensky podmíněného teroru a jeho civilizačních nositelů jsou německým státem a médii denunciováni a kriminalizováni, jejich občanské svobody jsou omezovány – německý stát se čím dál tím víc stává (ne)vědomým instrumentem pachatelů a jejich představ, jejichž cílem je též umlčení jakékoliv kritiky. Pokud  racionální politika ignoruje fakt, že kulturně a nábožensky podmíněný teror vede válku proti moderní společnosti, pak dává tato politika teroru prostor k působení. V tomto okamžiku se obohatí teror o politickou dimenzi: Z teroristů se stanou bojovníci za svobodu. Kulturně a  nábožensky motivovaný teror dosáhl svého: Existence teroru je zamlžena.

Kulturní válka 3. tisíciletí

   Kulturně - náboženskému teroru se nesmí dovolit politický rozměr a politické působení. Teror a jeho zdroje musí být pojmenovány. Vychází z islámu, který každému zabitému teroristovi propůjčí morální hodnotu. Pokud se ignorují kulturní a náboženské kořeny teroru, pak dosáhl svého.
    Otevřená společnost si nemůže dovolit uvnitř sebe tolerovat nepřátelské náboženství a kulturu. V demokratickém státě jsou volení zástupci lidu zodpovědni za to, aby se tyto věci řešily a pojmenovávaly. Každý německý politik má sofistikovanou osobní ochranu, opancéřované limuzíny a tajnou službu kolem, každý německý politik si může dovolit bez následků medializovat náboženskou a kulturní kritiku.  Státní mašinerie a politici však naopak potlačují a ponižují kritiky náboženské a kulturní netolerantnosti. Vůdkyně Merkelová, která hecuje miliony náboženských a kulturních cizinců proti našemu národu a kritiky nechává zavírat, je symbolem zlověstného pohrdání vůlí německého lidu a demokracie.

Nice 2016 symbol pro všechny

   Německá kultura se musí osvobodit nejen od  vnějších, ale i od vnitřních nepřátel. Merkelová a její souputníci v Bundestagu jsou vnitřnímu nepřáteli Německa. Její vládnutí vede k naší zkáze.