Globalizace končí
Vyjadřují se tak významní ekonomové. Končí globalizace naivně chápána evropskounijními politruky, intoxikovanou mládeží a televizními pseudovýznamnými. Kromě globalizace holovětné triviální angličtiny sociálních síťařů se o žádnou globalizaci nejednalo.
V r. 1906 měl střadatel rajfajzenky, který hodlal investovat v Argentině nebo v Rusku, adekvátnější informace než má dnes bankovní personál hlavního města. Počet investorů do periferních zemí v ČR tenkrát podstatně převyšoval dnešní počty, mobilita pracovní síly tehdejší doby podstatně převyšovala tu dnešní atd. Vyniknout tenkrát na burze nutně znamenalo na prvním místě velkou inteligenci, v současnosti jsou nezbytné velké známosti. Globalizace není žádným objevem současnosti - znamená pohyb kapitálu, pohyb lidí oplývajících znalostí a tvořivou kapacitou, výměnu zboží, výměnu idejí. Globalizace rozšiřovala prostor civilizačních center a byla vždy spojená s konkurenčním bojem, kde vítězí lepší výrobek, znalejší či schopnější jedinec a civilizace, která byla schopna proměnit ideje vědy v praktický nástroj.
Ameroindické civilizace ztratily v civilizačním střetu, vítězná strana zvítězila právě použitím technické výhody. Ale i v tomto případě druhá strana použila všech prostředků k obraně sebe, evropskému živlu nic nedarovali Indiáni obou Amerik. A jim postavila historie pomník a oni mají nárok na důstojnost padlých.
Ekonomicky chápaná globalizace končí, tak se vyjadřuje čím dál tím víc ekonomů. Neznamenal však celý globalizační humbuk "conradictio in adjecto“? Nejdřív stát, ale i jedinec musí akumulovat znalosti, promítnout inovaci do výrobku, aby mohly obstát. Výrobek musí být do té míry kvalitní, aby prorazil ochranářská opatření a obstál v mezinárodní soutěži. Průmysl i zemědělství potřebují jistou rozumnou ochranu, aby se vůbec nastolily a to je základní protimluv naivně chápané globalizaci evropskounijních politruků.
Ideologický pendant této globalizace levičáků – multikulturalismus, bohužel nekončí a ba naopak v západní Evropě ho Merkelová se Sarkozym, Hollandem, Renzim, Junckerem atd. dovedli do absurda. Multikulturalismus s milionovou islámskou invazí, který tato ženština diktátorsky naordinovala celé Unii, nemá se skutečnou globalizací nic společného, dokonce ji neguje. Globalizace vždy znamenala překonání vnitřní hranice individua. Kolonizace Ameriky si vyžádala nezměrné vypětí a oběti evropského etnosu. Římané vypotili velké množství krve než do svého civilizačního okruhu zahrnuli Galii. Miliony imigrantů v Německu nepřekonávají své lidské hranice, jsou hojně subvencováni a dokonce upřednostňováni před německou populací. Nevložili do hry své znalostní a kapacitní výhody, žádné nemají. Přinesou pouze zradou Merkelové a Junckera své středověké manýry do Evropy.
Profesor univerzity v St. Gallen Simon Evenett: Globalizace, jak jsme ji prožívali kolem r. 2000, končí. Státy upřednostňují domácí ekonomii. Otevřené nebo skryté subvence. Poslední desetiletí se téměř denně objeví zpráva o malých či větších ochranných opatřeních, které chrání vnitřní podnikatele před zahraniční konkurencí. Podobně se vyjadřuje ředitel mnichovského Ifo-centra Gabriel Felbermayer a americký renomovaný ekonom Jagdish Bhagwati. V důsledku těchto fakt je nevyhnutné, že jednání o volně zóně obchodu TTIP ztroskotají.
Bhagwati, který sledoval rozhovory mezi Unií a USA říká: „Bylo to poprvé, kdy jsem nevěděl, o co jim vlastně jde. Navíc jednání jsou vedena druhořadými vyjednavači, kteří si nechají diktovat ve velkém od lobbistů. Bohužel je to už symptomatické“.
Profesor Evenett ve Welt am Sonntag: „Politici a ekonomičtí vůdci těchto států (Unie, USA) mluví o svobodném obchodě, ale skutečnost je úplně jiná“.
Vyjadřují se tak významní ekonomové. Končí globalizace naivně chápána evropskounijními politruky, intoxikovanou mládeží a televizními pseudovýznamnými. Kromě globalizace holovětné triviální angličtiny sociálních síťařů se o žádnou globalizaci nejednalo.
V r. 1906 měl střadatel rajfajzenky, který hodlal investovat v Argentině nebo v Rusku, adekvátnější informace než má dnes bankovní personál hlavního města. Počet investorů do periferních zemí v ČR tenkrát podstatně převyšoval dnešní počty, mobilita pracovní síly tehdejší doby podstatně převyšovala tu dnešní atd. Vyniknout tenkrát na burze nutně znamenalo na prvním místě velkou inteligenci, v současnosti jsou nezbytné velké známosti. Globalizace není žádným objevem současnosti - znamená pohyb kapitálu, pohyb lidí oplývajících znalostí a tvořivou kapacitou, výměnu zboží, výměnu idejí. Globalizace rozšiřovala prostor civilizačních center a byla vždy spojená s konkurenčním bojem, kde vítězí lepší výrobek, znalejší či schopnější jedinec a civilizace, která byla schopna proměnit ideje vědy v praktický nástroj.
Ameroindické civilizace ztratily v civilizačním střetu, vítězná strana zvítězila právě použitím technické výhody. Ale i v tomto případě druhá strana použila všech prostředků k obraně sebe, evropskému živlu nic nedarovali Indiáni obou Amerik. A jim postavila historie pomník a oni mají nárok na důstojnost padlých.
Ekonomicky chápaná globalizace končí, tak se vyjadřuje čím dál tím víc ekonomů. Neznamenal však celý globalizační humbuk "conradictio in adjecto“? Nejdřív stát, ale i jedinec musí akumulovat znalosti, promítnout inovaci do výrobku, aby mohly obstát. Výrobek musí být do té míry kvalitní, aby prorazil ochranářská opatření a obstál v mezinárodní soutěži. Průmysl i zemědělství potřebují jistou rozumnou ochranu, aby se vůbec nastolily a to je základní protimluv naivně chápané globalizaci evropskounijních politruků.
Ideologický pendant této globalizace levičáků – multikulturalismus, bohužel nekončí a ba naopak v západní Evropě ho Merkelová se Sarkozym, Hollandem, Renzim, Junckerem atd. dovedli do absurda. Multikulturalismus s milionovou islámskou invazí, který tato ženština diktátorsky naordinovala celé Unii, nemá se skutečnou globalizací nic společného, dokonce ji neguje. Globalizace vždy znamenala překonání vnitřní hranice individua. Kolonizace Ameriky si vyžádala nezměrné vypětí a oběti evropského etnosu. Římané vypotili velké množství krve než do svého civilizačního okruhu zahrnuli Galii. Miliony imigrantů v Německu nepřekonávají své lidské hranice, jsou hojně subvencováni a dokonce upřednostňováni před německou populací. Nevložili do hry své znalostní a kapacitní výhody, žádné nemají. Přinesou pouze zradou Merkelové a Junckera své středověké manýry do Evropy.
Profesor univerzity v St. Gallen Simon Evenett: Globalizace, jak jsme ji prožívali kolem r. 2000, končí. Státy upřednostňují domácí ekonomii. Otevřené nebo skryté subvence. Poslední desetiletí se téměř denně objeví zpráva o malých či větších ochranných opatřeních, které chrání vnitřní podnikatele před zahraniční konkurencí. Podobně se vyjadřuje ředitel mnichovského Ifo-centra Gabriel Felbermayer a americký renomovaný ekonom Jagdish Bhagwati. V důsledku těchto fakt je nevyhnutné, že jednání o volně zóně obchodu TTIP ztroskotají.
Bhagwati, který sledoval rozhovory mezi Unií a USA říká: „Bylo to poprvé, kdy jsem nevěděl, o co jim vlastně jde. Navíc jednání jsou vedena druhořadými vyjednavači, kteří si nechají diktovat ve velkém od lobbistů. Bohužel je to už symptomatické“.
Profesor Evenett ve Welt am Sonntag: „Politici a ekonomičtí vůdci těchto států (Unie, USA) mluví o svobodném obchodě, ale skutečnost je úplně jiná“.
Žádné komentáře:
Okomentovat