Morálka v objetí Evropské unie a novin el Pais
Španělské noviny el Pais jsou ultra politicky korektní a jsou téměř etalonem evropských kohort politické korektnosti. Jsou „pokrokové“, zelené, kdo se při slově imigrant nebo islám jen zdánlivě zašklebí je podle novin rasista a měl by jít do blázince nebo na euthanasii. Významným akcionářem vydavatelské grupy PRISA, která noviny vlastní, je katarský magnát a dalšími jsou bankovní skupiny s neprůhlednou a nejasnou vlastnickou strukturou.
Prisa má 15% vlastnický podíl v dalším ultra „progresívním“ etalonu, ve francouzských novinách le Monde. Grupa ovládá televizní stanice a další významná média ve 22 zemích, její vliv na veřejné mínění třeba ve Španělsku a Portugalsku je obludný svým rozsahem. Oni nejenže vybírají resp., vsugerují veřejnosti ministerského předsedy, ale manipulují bezostyšně s důležitými regionálními posty ať už formou přeprogramovaných voleb nebo podivných konkursů a intoxikovali evropskounijní perverzí veškeré školství na jihu Evropy. Konečně španělská Wikipedie celkem objektivně popisuje situaci kolem vydavatelské grupy.
Po sebevraždě Antonio Arrabala hlavní španělské noviny el Pais a jejich kohorty vynáší lidovou vůli k uzákonění euthanasie. El Pais umožnil nahrání videa, které posléze publikoval, se smrtí 58letého Arrabala, který trpěl laterální amiotrofickou sklerózou, v okamžicích smrti rodina opustila místnost, aby nebyla obviněna z asistence. Přejme redaktorům listu podobný „humánní“ závěr i s publikací.
Vynikající pisatel filosofického nadhledu Roberto Esteban Duque se v novinách Gaceta zamýšlí nad euthanasační kampaní grupy PRISA a novin el Pais.
Podle novin je společnost připravena depenalizovat euthanasii a organizovat pomoc při umírání, sociální konsensus je mediálně připraven. El Pais operuje, a jak jinak, termíny důstojnost, individuální právo atd.
Roberto E. Duque rámcuje kampaň ultraprogresívních (nebo ultra perverzních) idejemi hlavního filozofa evropské perverze Habermase. Pro osvěžení jeho filozofických blábolů: „Pravda je odvislá od stavu reality, závisí na konsenzu o realitě. Zákony jsou výsledkem dialogu. Všechno lze podrobit veřejné diskuzi a modifikovat“.
Konsensus je nejvyšším kritériem při rozhodování co je legální popř. nelegální. To co řekne emocemi zmanipulovaná většina nemůže být přece pravda. Existují záležitosti, které nelze podrobit modifikaci ordinované elitou a potvrzené většinou.
Podle Habermase svobodným je ten člověk, který svoji vůli uvede do souladu s vládnoucím konsensem – mé přání není v rozporů s přáním ostatních. Nesvobodný je člověk, který jedná podle subjektivních představ a norem. Rozum a vůle se doplňují a legitimují morální normy.
Joseph Ratzinger Habermasovi kdysi odpověděl, že existují skutečnosti jejichž pravdivost nezávisí na žádném konsensu. Co je špatné a dobré nezávisí na okolnostech, ne proto, že to říká náboženství, ale proto, že to odpovídá lidské podstatě, vysvětlil Habermasovi a jemu podobným Ratzinger.
Banální nihilismus je největší totalitární hrozbou dnešní Evropské unie. Podle její ideologie neexistují absolutní kritéria ani hodnoty, nejvyšším kritériem je materiální a fyzický blahobyt. Život má jedinou hodnotu a tou je cesta k rozkoši a blahobytu. V této koncepci života je utrpení nesnesitelné, destrukční a sterilní. Toto perverzní pojetí způsobilo, že dnes nahlížíme v Evropské unii na barbarské interrupce a euthanasii jako na něco normálního. Pokud politika chápe člověka v souladu s tímto nihilismem, proměnila se v ideologii bez reference na pravdu a omezení. Celý koncept je problematický a nebezpečný. Toto nové politické náboženství vyprázdní přirozenou lidskou morálku a vybuduje něco nového, údajně svobodného, bez přirozených zákonů, člověka absolutního pána svého osudu.
Je něco víc tragičtějšího než starý člověk na konci životní pouti, který chladnokrevně s pomocí personálu (nemocničního i politického) a injekční stříkačky končí svůj život. Bez lásky a v absolutním osamocení v sterilním prostoru. Rezignace na radost, která se skrývá v lásce nejbližších a která je silnější než bolest.
Jaké je vůbec základní paradigma člověka a společnosti, kterou konstruuje Evropská unie? V uměle vykonstruovaných normách evropskounijní společnosti, která svými jedovatými plody otrávila lidskou podstatu.
Žádné komentáře:
Okomentovat