mytus ritual krize

Mýtus pokroku

Kanadský antropolog Ronald Wright v „A Short History of Progress“. Technické a vědecké inovace posledních dvou století přivedly lidstvo do nebývalého luxusu a prosperity, tyto síly v rukou finančních elit dnes lidstvo  zardousí. Mánie neustálé ekonomické expanze a exploatace se stala prokletím, rozsudkem smrti. 
    Komplexní civilizace mají špatné zvyky - zničí se samy. Antropologové jako Joseph Tainter a Charles Redman líčili závěrečnou fázi konce. Bude to poněkud složitější, pokud padneme, padne celá planeta a bude to konečný kolaps. Nikde už není jiná země, jiná civilizace ani jiný lid. Dlouhý boj mezi lidským druhem a planetou se dovrší, zbytkům lidského druhu nezbude než meditovat nad bolestivou lekcí.
    Wright říká, že pokud civilizace vyčerpá možnosti svého environmentu a nenasytně expanduje, zkolabuje. Obvykle přijde konec velmi brzy po materiálním apogeu a prosperitě.  Platí to pro všechny společnosti: Římané, Mayové, Sumeřané. Platí to i pro menší společnosti, např. u ostrovních populací.
      Prvek, který umožní společnosti, aby v krátkém časovém úseku prosperovala, obvykle vede k vyčerpání environmentu, např. objev  zavlažování vedl v delší časové projekci ke katastrofě a nepředvídaným komplikacím. Je to past pokroku. Nezvládli jsme světovou populační explozi. Během pár desetiletí se počet lidí ztrojnásobil. Mezera mezi bohatými a chudými se prohlubuje. Počet lidí nacházející se pod hranicí bídy je kolem dvou miliard, enormní progres špatným směrem. Wright říká, že dřív nebo později přijde katastrofa, a budeme rádi, pokud nás úplně nesmete z povrchu země. Musíme transcendovat naší evoluční historii. Jsme lovci ledové doby, oholení a v lepším kabátě. Nejsme žádnými hlubokými mysliteli. Povraždíme se raději nad mrtvými mamuty, které jsme zbytečně pozabíjeli, než abychom mysleli, jak to stádo uchovat taky pro naše děti.
      Wright v „A Scientific Romance“ vykresluje budoucí svět devastovaný lidskou stupiditou, politickými a ekonomickými zájmy a selháním lidské představivosti. Co je vlastně Amerika? Evropská invaze plundrující domorodé kultury. Pokud by Španělé nepřišli s neštovicemi, prohráli by. Ne Španělé, ale neštovice porazily Indiány;  Aztékové nejdřív vítězili. Karel Marx a Adam Smith zdůrazňovali, že přítok bohatství z Ameriky umožnil evropskou průmyslovou revoluci. Orgie evropské prosperity mají zdroj v Americe.
      Expanze minulých století daly zrod mýtu, že můžete expandovat navěky. Absurdní nesmysl. Žijeme v hranicích planety a naše ekonomie musí být konformní s jejími možnostmi. Musíme pochopit, že období prosperity trvalo anomálně dlouho, zřídka kdy se něco takového v dějinách pozoruje. Domníváme se, že být moderní, znamená mít víc! Antropologové to nazývají ideologickou patologií - sebe-opíjející víra, která vede k civilizačnímu krachu. Současné společnosti dělají věci, které jsou extrémně stupidní, nedokáží totiž změnit svůj způsob myšlení.  
     Wright pokračuje. Kolabující společnosti se často domnívají, že je zachrání jisté rituály, tzv krizové kulty. V historii je mnoho příkladů, často mezi populací, která byla atakovaná a zničena z vnějšku, která ztratila kontrolu nad svým životem. Degradující společnost se domnívala, že rituál ji přivede zpátky k minulosti, která se jeví rájem.
      Indiáni v devatenáctém století se snažili speciálními taneční rituály zastavit brutální jevy spojené s pronikáním civilizace na západ Ameriky, jako byla železnice. Naše rituály jsou podobně směšné, nejsme schopni dlouhodobě plánovat, trpíme iracionální iluzí, že za všechno může vláda, kterou jsme jsme si zvolili a pokud ji vyměníme, ztracený ráj padesátých let bude nalezen.